Již z konce 11. století pocházejí archeologické nálezy dokládající přítomnost menšího hradiště na mikulovském Zámeckém vrchu. Stavba sloužila pravděpodobně jako obraný bod střežící územní zájmy na nově vzniklé moravsko-rakouské hranici. Patrně z podnětu Přemysla Otakara I. nebo jeho bratra, moravského markraběte Vladislava Jindřicha, byl ve 13. století na vápencových útesech nad vsí vybudován kamenný hrad. Roku 1249 postoupil moravský markrabě, pozdější král Přemysl Otakar II.,

Zámecké divadlo ve Valticích je součástí komplexu, jehož složitý vývoj měli od 14. století v rukou členové rodu Lichtenštejnů. Od konce 16. století se stal valtický zámek jejich hlavní rezidencí. Dnešní podobu vtiskla areálu především stavební činnost v 17. a 18. století, teprve v poslední době je věnována pozornost i drobnějším pozdějším zásahům, které se pozoruhodným způsobem začlenily do převážně barokního celku. Divadlo vzniklo roku

Pozdně historizující stavbu nechal v Poštorné v letech 1908–1909 postavit kníže Jan II. z Lichtenštejna podle návrhu lichtenštejnského dvorního architekta Karla Weinbrennera, z jehož dílny pochází rovněž nejvýraznější poštorenská stavba – kostel Navštívení Panny Marie, který se nachází v těsné blízkosti objektu. Třípatrová vila poutá pozornost historicky i památkově. Velmi cennou výzdobu nese fasáda z červených cihel z bývalé místní lichtenštejnské cihelny, střechu tvoří původní pálené střešní tašky. Mnoho

Přes tři sta let, umístěno v samotném srdci Vídně, představuje toto lichtenštejnské sídlo symbiózu přírody, architektury a mimořádně cenných uměleckých sbírek. Působivě zrekonstruovaná Sala Terrena, barokní Herkulův sál a Dámské apartmány vytváří společně s nádhernými zahradami dojem života skutečných aristokratů a zdejší soukromá umělecká sbírka knížat z Lichtenštejna obsahuje mistrovská díla od renesance až po vrcholné baroko. Pozemek ve čtvrti Rossau, který se nacházel až

Palác začal stavět v roce 1691 Dominik Ondřej I. z Kounic dle projektu švýcarského architekta Enrica Zuccalliho. Roku 1694 však rozestavěný palác koupil kníže Jan Adam I. z Lichtenštejna s úmyslem dostavět ho jako rodové sídlo, což se podařilo roku 1711 za pomoci architekta Domenica Martinelliho a předních umělců té doby – Giovanni Giuliani vytvořil sochařskou výzdobu průčelí, atiku a vnitřní prostory, Santino Bussi pak štukovou výzdobu.

Jen několik kilometrů jižně od současné Břeclavi se v raném středověku nacházelo rozlehlé hradiště Velké Moravy. Zřejmě po staletí existující jeho pozůstatky daly vzniknout názvu místa „Pohansko“. Právě zde si nechal polní maršál Jan I. Josef z Lichtenštejna v letech 1810–1812 vystavět podle plánů architekta a knížecího stavebního ředitele Josefa Hardtmutha lovecký zámeček stejného jména. Nová kratochvilná stavba navíc nahradila dřívější gloriet a sám kníže v červnu 1811 staveniště