Lichtenštejnský palác je komplexem původně pěti domů nacházející se na Malostranském náměstí čp. 258/13 na pražské Malé Straně. Háv budovy pochází z přestavby po roce 1791 pravděpodobně od Matěje Hummela. Dnes v paláci sídlí Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze. Název dostal palác po stejnojmenném rodu, z něhož pocházel český královský místodržitel Karel I. z Lichtenštejna, který v letech 1622–1623 propojil jednotlivé

Podle plánů architekta a stavebního ředitele Josefa Hardtmutha byl na břeclavsko-rabensburském pomezí v letech 1810–1813 vybudován lovecký zámeček Lány. Stavebníkem byl, jako v případě nedalekého zámečku Pohansko, polní maršál Jan I. Josef z Lichtenštejna. Tato kratochvilná stavba o obdélníkovém základu s valbovou střechou v sobě ukrývala původně pouze velký sál, spojený s bytem lovčího a vedlejší kolnou pro krmení zvěře. Interiér byl dekorativně vyzdoben, přičemž

Půvabný klasicistní jednopatrový Rybniční zámeček je dominantou severního břehu Prostředního rybníka. Zámeček dal postavit v letech 1814–1816 kníže Jan I. Josef z Lichtenštejna podle návrhu architekta Josefa Kornhäusela. Vznikla tak nevelká podsklepená vilová stavba s výhledem na Apollonův chrám, rybníky i protilehlý chrám Tří Grácií a Nový dvůr. Již roku 1822 mělo dojít k rozsáhlejším úpravám pod dohledem Josefa Franze Engela, avšak tato rekonstrukce nebyla

Šlechtický rod Lichtenštejnů nemohl opomenout ani stavební úpravy samotného zámku. Ten měnil tvář v souladu s dominujícími stavebními slohy a rozšiřoval se. Po baroku přišel ke slovu klasicismus, po něm empír a do současné krásy vyrostl lednický zámek v polovině 19. století ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Architektem byl Georg Wingelmüller. Součástí prvního okruhu pro návštěvníky zámku je vstupní hala. Prostupuje dvě patra zámku a

Zámek Wilfersdorf stojí v dolnorakouském Weinviertelu v obci Wilfersdorf v okrese Mistelbach. Zámek je nepřetržitě ve vlastnictví rodu Lichtenštejnů a až do dnešní doby slouží pro správu knížecího majetku ve Weinviertelu a je proslulý zdejšími knížecími sklepy. Kolem roku 1600 nechal Gundakar z Lichtenštejna přestavět gotický hrad na vodní zámek se čtyřmi křídly. Kníže Alois I. z Lichtenštejna dal kolem roku 1802 severní, jižní a

Empírový letohrádek Belveder byl navržen architektem Josephem Hardtmuthem na popud knížete Aloise I. Josefa z Lichtenštejna. Kníže zakoupil roku 1802 pozemek na Liščím vrchu s cílem vybudovat nejen reprezentační stavbu, ale rovněž bažantnici v přilehlých hospodářských budovách. Dokončení stavby se však nedočkal – roku 1805 zemřel a výzdoba zámečku již připadla jeho mladšímu bratrovi Janu I. Josefovi. Výmalbou v pompejském stylu byl pověřen vídeňský malíř Joseph Langenhöffel. V okolí