Valtický zámek vznikl rozšířením původního hradu, který byl pravděpodobně založen v 11. století. Od konce 14. století až do doby poválečné konfiskace sloužil jako sídlo vládnoucích knížat z rodu Lichtenštejnů. Jeho impozantní rozměry a nádherná barokní výzdoba stále svědčí o tom, že zde bývala rezidence jednoho z nejmocnějších šlechticů v rámci podunajské monarchie. Bílý sál, který je součástí této majestátní zámecké budovy, představuje víceúčelový prostor

Galerie Závodný je soukromá galerie otevřená roku 2011, která vystavuje české i zahraniční autory, avšak zaměřuje se primárně na geometrické a minimalistické umění a české umělce, kteří odešli do exilu. Velká část vystavovaných prací je nabízena k prodeji a otevírá příležitost pro instituce i soukromé sběratele. Samotný objekt Galerie se snaží respektovat původní historickou zástavbu, avšak stále být současnou. Jednoduchá budova plynule navazuje na okolostojící

Základy budovy dnešního muzea pocházejí pravděpodobně ze 17. století, kdy se společně se stavbou kostela za knížete Karla Eusebia z Lichtenštejna formovalo i valtické podzámčí a komplex několika budov sloužil hospodářské správě lichtenštejnských statků. Koncem 19. století byl sjednocen vzhled domů na náměstí a budova muzea byla značně přestavěna. V polovině minulého století zde sídlil internát Státní rolnické školy, avšak v 70. letech byla budova

První zmínky o hradu na tomto místě jsou ze 13. století. Ve druhé polovině 14. století získávají panství páni z Kravař a přestavují jej na honosné sídlo. Ve 30. letech 15. století přešel majetek na rod pánů z Lipé, v jehož vlastnictví byl až do pobělohorské konfiskace. Iniciátorem přestavby hradu na renesanční zámek byl Pertold z Lipé. Hlavní stavební práce proběhly v letech 1557–1562 dle

Na konci 19. století začali obyvatelé Poštorné žádat panujícího knížete Jana II. z Lichtenštejna o výstavbu nového kostela, jenž by nahradil již nedostačující svatostánek (podle farní kroniky postavený roku 1339; připomínaný zde opět roku 1570). Starý kostel, jenž stál na téměř stejném místě jako nová stavba, nebyl udržovaný a chátral. Kníže Jan II. Liechtenstein (řečený Dobrotivý) prosby vyslyšel a investoval do stavby nové budovy dvě stě padesát tisíc zlatých.