Pozdně historizující stavbu nechal v Poštorné v letech 1908–1909 postavit kníže Jan II. z Lichtenštejna podle návrhu lichtenštejnského dvorního architekta Karla Weinbrennera, z jehož dílny pochází rovněž nejvýraznější poštorenská stavba – kostel Navštívení Panny Marie, který se nachází v těsné blízkosti objektu. Třípatrová vila poutá pozornost historicky i památkově. Velmi cennou výzdobu nese fasáda z červených cihel z bývalé místní lichtenštejnské cihelny, střechu tvoří původní pálené střešní tašky. Mnoho

Přes tři sta let, umístěno v samotném srdci Vídně, představuje toto lichtenštejnské sídlo symbiózu přírody, architektury a mimořádně cenných uměleckých sbírek. Působivě zrekonstruovaná Sala Terrena, barokní Herkulův sál a Dámské apartmány vytváří společně s nádhernými zahradami dojem života skutečných aristokratů a zdejší soukromá umělecká sbírka knížat z Lichtenštejna obsahuje mistrovská díla od renesance až po vrcholné baroko. Pozemek ve čtvrti Rossau, který se nacházel až

Palác začal stavět v roce 1691 Dominik Ondřej I. z Kounic dle projektu švýcarského architekta Enrica Zuccalliho. Roku 1694 však rozestavěný palác koupil kníže Jan Adam I. z Lichtenštejna s úmyslem dostavět ho jako rodové sídlo, což se podařilo roku 1711 za pomoci architekta Domenica Martinelliho a předních umělců té doby – Giovanni Giuliani vytvořil sochařskou výzdobu průčelí, atiku a vnitřní prostory, Santino Bussi pak štukovou výzdobu.

Lichtenštejnský palác je komplexem původně pěti domů nacházející se na Malostranském náměstí čp. 258/13 na pražské Malé Straně. Háv budovy pochází z přestavby po roce 1791 pravděpodobně od Matěje Hummela. Dnes v paláci sídlí Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze. Název dostal palác po stejnojmenném rodu, z něhož pocházel český královský místodržitel Karel I. z Lichtenštejna, který v letech 1622–1623 propojil jednotlivé

Podle plánů architekta a stavebního ředitele Josefa Hardtmutha byl na břeclavsko-rabensburském pomezí v letech 1810–1813 vybudován lovecký zámeček Lány. Stavebníkem byl, jako v případě nedalekého zámečku Pohansko, polní maršál Jan I. Josef z Lichtenštejna. Tato kratochvilná stavba o obdélníkovém základu s valbovou střechou v sobě ukrývala původně pouze velký sál, spojený s bytem lovčího a vedlejší kolnou pro krmení zvěře. Interiér byl dekorativně vyzdoben, přičemž

Šlechtický rod Lichtenštejnů nemohl opomenout ani stavební úpravy samotného zámku. Ten měnil tvář v souladu s dominujícími stavebními slohy a rozšiřoval se. Po baroku přišel ke slovu klasicismus, po něm empír a do současné krásy vyrostl lednický zámek v polovině 19. století ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Architektem byl Georg Wingelmüller. Součástí prvního okruhu pro návštěvníky zámku je vstupní hala. Prostupuje dvě patra zámku a