Jan Rokyta Okolo Hradišťa · Ej, lásko, lásko · Valašské sonety pro ženský hlas a smyčcový orchestr (světová premiéra) · Leó Weiner Divertimento č. 1 op. 20 · Pablo de Sarasate Cikánské melodie op. 20 · Leoš Janáček Po zarostlém chodníčku, 1. část (výběr) · Béla Bartók Rumunské lidové tance · Maurice Ravel La Tzigane
K programu: Od funky motivů přes folklórní inspirace až po virtuózní skladby klasické literatury – takový bude čtvrtý festivalový večer na zámku Mikulov s českým houslovým virtuózem Václavem Hudečkem. Koncert s bonusem světové premiéry z pera multiinstrumentalisty a světoznámého cimbalisty Jana Rokyty nabídne dokonalé spojení klasické a lidové hudby regionů Moravy, Maďarska, Rumunska, Španělska a Francie.
„Valašsko disponuje krásným slovesným materiálem a vzácnými archaickými melodiemi. Právě na lidových textech a na verších básníka Josefa Kaluse jsem vystavěl své Valašské sonety, čtyři miniatury na milostné texty pro ženský hlas a smyčcový orchestr. Zpívá se v nich nejen o milostném štěstí – vždyť láska není jen radost a může přinášet i zklamání – ale také o lásce k rodnému kraji.“ (Jan Rokyta)
Do programu plného barev, energie a nečekaných nástrojových kombinací vstoupíme svižně na vlně funky motivů skladby Flair Exercise Vocal
Václav Hudeček (housle)
Václav Hudeček je český houslový virtuos patřící ke stálicím českého koncertního umění. Jako patnáctiletý vystoupil na koncertu v Londýně s Royal Philharmonic Orchestra, kde ho slyšel legendární David Oistrach. S předpovědí úspěšné kariéry mu Oistrach nabídl pedagogickou pomoc a od roku 1970 až do Oistrachovy smrti v roce 1974 byl Hudeček jeho žákem. Zároveň absolvoval studium na pražské Akademii múzických umění ve třídě profesora Václava Snítila. Od svého londýnského debutu vystupoval po celém světě na nejprestižnějších pódiích (Sydney Opera, Carnegie Hall), festivalech (Osaka, Salcburk) a s nejlepšími světovými orchestry (Berlínská filharmonie). K odkazu Davida Oistracha a dalších velikánů ruské houslové školy se stále hlásí a cílevědomě spolupracuje s nositeli tradic Oistracha, Kogana a Sitkovetského. Hudeček natočil řadu nahrávek u společnosti Supraphon a mnohým z nich se dostalo prestižního ocenění. Svůj repertoár zakládá na starší hudbě, avšak často jej rozšiřuje i o hudbu 20. století. Systematicky se stará o pomoc nastupující české interpretační generaci pořádáním letních houslových kurzů v Luhačovicích, představováním výrazných talentů v rámci Svátků hudby v Praze a jejich hostováním na svých koncertech po celé České republice.
Janáčkův komorní orchestr
vznikl v roce 1964 z předních hráčů Janáčkovy filharmonie Ostrava. Jeho uměleckého vedení se záhy ujal Zdeněk Dejmek, který svou strhující muzikalitou, stylovým cítěním a systematickou precizní prací přivedl orchestr na vynikající úroveň a vtiskl mu osobitou interpretační tvář. Špičková interpretace dovedla opakovaně soubor na festivalové koncerty doma i v zahraničí, kde účinkoval s významnými sólisty. V průběhu roku 2005 předal Zdeněk Dejmek štafetu uměleckého vedoucího houslistovi Jakubovi Černohorskému, který úspěšně vedl Janáčkův komorní orchestr již na jeho turné v Jižní Koreji v roce 2004. V následujících letech se orchestr zúčastnil řady domácích i zahraničních festivalů (Pražské jaro, Janáčkův máj, Janáčkovy Hukvaldy, Musica Sacra v Nitře, festivalů v Polsku, Holandsku, turné ve Španělsku a Itálii) a jeho nahrávky pořídily vedle Českého rozhlasu společnosti Supraphon, Panton, Riccordi, RCA, Crystal, Stylton a Slovart Records. V roce 2011 vydal Janáčkův komorní orchestr CD s názvem „Czech music for Strings“ se skladbami Leoše Janáčka, Pavla Haase a Bohuslava Martinů u prestižního britského vydavatelství Chandos Records.
Jakub Černohorský (umělecký vedoucí)
Houslista Jakub Černohorský absolvoval ostravskou konzervatoř ve třídě Vítězslava Kuzníka a Akademii múzických umění v Praze u prof. Petra Messiereura. Úspěšně se zúčastnil několika interpretačních soutěží a sólově vystupoval s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Filharmonií Hradec Králové, St. Gellert Festival Orchestra Szeged a dalšími. Spolupracuje s Českým rozhlasem, je členem Ostravské bandy a v letech 2000–2007 pedagogicky působil na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. V létě 2005 se zúčastnil Festivalu komorní hudby při Cleveland Philharmonic Orchestra (Kent Blossom Festival, USA) a v roce 2008 se stal koncertním mistrem Janáčkovy filharmonie Ostrava.
Ensemble FLAIR
Klára Blažková (zpěv) · Petr Vala (housle) · Jiří Pivovarčík (klarinet) · Jiří Pospěch (viola) · Lukáš Švajda (kontrabas) · Jan Rokyta (cimbál, umělecký vedoucí)
vznikl v roce 2014 a svým nástrojovým obsazením i přítomností sólové zpěvačky vychází z moravské lidové tradice: zde se všichni členové souborů narodili, zde žijí a zde naplňují svět hudbou a zpěvem. Hudební tvář Ensemble FLAIR je symbiózou hudby lidové a vážné. Dramaturgie souboru vychází z díla klasiků-neofolkloristů (např. Leoše Janáčka či Bély Bartóka), z poezie Petra Bezruče, Josefa Kainara či Josefa Kaluse, ale i z odkazu karpatských hudců, bukurešťských Romů a v neposlední řadě z textových a hudebních kreací zpěvačky Kláry Blažkové a uměleckého vedoucího Jana Rokyty. Za svou relativně krátkou existenci pořídil soubor nahrávky pro Český rozhlas, Slovenský rozhlas, Českou televizi i Televizi NOE, vystupoval na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici (2015 a 2018) a je rezidentním hudebním tělesem Mezinárodního hudebního festivalu MUSICA PURA. Je rovněž laureátem světové soutěže rozhlasových snímků „Grand Prix Svetozára Stračinu“ za rok 2015 (absolutní vítězství za nahrávku skladby „Ej, lásko, lásko“). Ensemble FLAIR se doposud podílel na vzniku pěti CD a v letošním roce chystá vydání svého dalšího profilového alba. V rámci rozmanitých hudebních projektů spolupracoval s operní zpěvačkou Martinou Jankovou, s koncertním klavíristou Ivo Kahánkem a s předními českými herci Alfredem Strejčkem a Tomášem Jirmanem.
Jan Rokyta (cimbál, umělecký vedoucí)
Jan Rokyta vystudoval hru na cimbál na konzervatoři v Bratislavě a hru na flétnu na konzervatoři v Amsterdamu. Ve folklorních souborech začínal už jako malý chlapec, poté spolupracoval s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů a Orchestrem ľudových nástrojov Rádio Bratislava. Folklorem se zabýval i během pobytu v Nizozemí. V oblasti vážné hudby vystupoval se Symfonickým orchestrem Slovenského rozhlasu a s orchestry nizozemskými, německými či rakouskými. Je často zván ke světovým premiérám cimbálových skladeb zahraničních skladatelů. Jako významný český folklorista se rovněž angažuje v popularizaci lidové hudby, o čemž svědčí četné rádiové pořady v Českém rozhlase či pořádání Mezinárodního hudebního festivalu Musica Pura, zaměřeného právě na lidové umění. Spolu s manželkou Liselotte tvoří Jan Rokyta neobvyklé duo cimbálu a Panovy flétny a je uměleckým vedoucím Ensemble FLAIR. Rovněž tvoří vlastní kompozice a úpravy skladeb pro české i zahraniční soubory.