Divadlo Reduta v Brně patří mezi nejstarší divadelní domy ve střední Evropě a jeho historie sahá až do 14. století. Na místě dnešní budovy stály původně měšťanské domy, které kolem roku 1432 zakoupili páni z Lichtenštejna. V roce 1500 zde postavili renesanční šlechtický dům, který byl součástí jejich brněnského majetku. Po 100 letech, v roce 1600, město Brno odkoupilo tento dům a přestavělo ho na městskou

Hlavní knížecí sídlo ve Valticích zažívalo největší rozmach v 17. a 18. století, kdy byl vybudován valtický zámek, jehož podoba se blíží současnému stavu. Již za Karla I.  Lichtenštejna (1569–1627) a jeho syna Karla Eusebia (1611–1684) vznikal pod dohledem řady italských stavitelů palácový komplex o třech nádvořích obklopený řadou hospodářských budov. Prameny uvádějí, že už přinejmenším od počátku 17. století sloužilo místo k ustájení koní. V publikaci Architekt und Erfinder k

Po náhlé smrti knížete Aloise I. Josefa Lichtenštejna v roce 1805 převzal rodinné dědictví jeho mladší bratr Jan I. Josef Lichtenštejn, který se mimo jiné účastnil bitvy tří císařů u Slavkova. Právě za knížete Jana I. Josefa došlo ke stavbě Dianina chrámu řečeného Rendez-vous. Jeho vybudování proběhlo v letech 1810–1813 podle plánů architekta a knížecího stavebního ředitele Josefa Hardtmutha. Po jeho odchodu z knížecích služeb v roce 1812 dokončil chrám nový architekt

Jen několik kilometrů jižně od současné Břeclavi se v raném středověku nacházelo rozlehlé hradiště Velké Moravy. Zřejmě po staletí existující jeho pozůstatky daly vzniknout názvu místa „Pohansko“. Právě zde si nechal polní maršál Jan I. Josef z Lichtenštejna v letech 1810–1812 vystavět podle plánů architekta a knížecího stavebního ředitele Josefa Hardtmutha lovecký zámeček stejného jména. Nová kratochvilná stavba navíc nahradila dřívější gloriet a sám kníže v červnu 1811 staveniště

Již z konce 11. století pocházejí archeologické nálezy dokládající přítomnost menšího hradiště na mikulovském Zámeckém vrchu. Stavba sloužila pravděpodobně jako obraný bod střežící územní zájmy na nově vzniklé moravsko-rakouské hranici. Patrně z podnětu Přemysla Otakara I. nebo jeho bratra, moravského markraběte Vladislava Jindřicha, byl ve 13. století na vápencových útesech nad vsí vybudován kamenný hrad. Roku 1249 postoupil moravský markrabě, pozdější král Přemysl Otakar II.,

Půvabný klasicistní jednopatrový Rybniční zámeček je dominantou severního břehu Prostředního rybníka. Zámeček dal postavit v letech 1814–1816 kníže Jan I. Josef z Lichtenštejna podle návrhu architekta Josefa Kornhäusela. Vznikla tak nevelká podsklepená vilová stavba s výhledem na Apollonův chrám, rybníky i protilehlý chrám Tří Grácií a Nový dvůr. Již roku 1822 mělo dojít k rozsáhlejším úpravám pod dohledem Josefa Franze Engela, avšak tato rekonstrukce nebyla