Šlechtický rod Lichtenštejnů nemohl opomenout ani stavební úpravy samotného zámku. Ten měnil tvář v souladu s dominujícími stavebními slohy a rozšiřoval se. Po baroku přišel ke slovu klasicismus, po něm empír a do současné krásy vyrostl lednický zámek v polovině 19. století ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Architektem byl Georg Wingelmüller. Součástí prvního okruhu pro návštěvníky zámku je vstupní hala. Prostupuje dvě patra zámku a

Zámek Wilfersdorf stojí v dolnorakouském Weinviertelu v obci Wilfersdorf v okrese Mistelbach. Zámek je nepřetržitě ve vlastnictví rodu Lichtenštejnů a až do dnešní doby slouží pro správu knížecího majetku ve Weinviertelu a je proslulý zdejšími knížecími sklepy. Kolem roku 1600 nechal Gundakar z Lichtenštejna přestavět gotický hrad na vodní zámek se čtyřmi křídly. Kníže Alois I. z Lichtenštejna dal kolem roku 1802 severní, jižní a

Empírový letohrádek Belveder byl navržen architektem Josephem Hardtmuthem na popud knížete Aloise I. Josefa z Lichtenštejna. Kníže zakoupil roku 1802 pozemek na Liščím vrchu s cílem vybudovat nejen reprezentační stavbu, ale rovněž bažantnici v přilehlých hospodářských budovách. Dokončení stavby se však nedočkal – roku 1805 zemřel a výzdoba zámečku již připadla jeho mladšímu bratrovi Janu I. Josefovi. Výmalbou v pompejském stylu byl pověřen vídeňský malíř Joseph Langenhöffel. V okolí

  Novogotickou kapli sv. Cyrila a sv. Metoděje nechal postavit roku 1856 v Břeclavi podle projektu Jana Heidricha princ Alois II. z Lichtenštejna jako poděkování za uzdravení z vážné nemoci. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byla kaple uvnitř i z vnějšku zevrubně opravována. Exteriérové práce se týkaly zejména výměny špatné omítky za novou, vadných kamenných prvků apod. Kaple se nachází v parkové úpravě v prostoru před nádražím a

V době vlády knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna (1721–1732) se nejvýznamnější architektonickou prací pro tento rod stala výstavba jejich rezidence ve Valticích. Součástí zámku je barokní kaple, která na území České republiky patří mezi nejkrásnější. Antonio Beduzzi, jenž byl v této době dvorním architektem knížat Lichtenštejnů, postavil tento barokní skvost v letech 1726–1729. Věhlasný italský stavitel navázal na práci Antona Ospela. Kapli nejen vyprojektoval,

Půvabný klasicistní zámeček je považován za největší hraniční mezník na světě. Za účelem relaxace a odpočinku ho nechal vystavět kníže Jan I. Josef z Lichtenštejna jako poslední ze série staveb k potěše oka i těla při projížďkách po okolí. Zámeček sloužil jako letní sídlo Lichtenštejnů. Původní záměr architekta Josefa Engela – dva hrady spojené mostem – byl knížetem vetován, a tak vzniknul zámeček tvořený třemi