Menu
Palác začal stavět v roce 1691 Dominik Ondřej I. z Kounic dle projektu švýcarského architekta Enrica Zuccalliho. Roku 1694 však rozestavěný palác koupil kníže Jan Adam I. z Lichtenštejna s úmyslem dostavět ho jako rodové sídlo, což se podařilo roku 1711 za pomoci architekta Domenica Martinelliho a předních umělců té doby – Giovanni Giuliani vytvořil sochařskou výzdobu průčelí, atiku a vnitřní prostory, Santino Bussi pak štukovou výzdobu. Stavba však musela obsahovat i rezidenční apartmány a místnosti pro každodenní chod sídla, jelikož ji kníže Jan Adam I. z Lichtenštejna zamýšlel jako obytnou. Prvních úprav se palác dočkal roku 1705, kdy se ve druhém patře vybudovala galerie knížecích sbírek, jež se okamžitě stala centrem pozornosti milovníků umění. Další rekonstrukce následovala z popudu knížete Aloise II., který nechal palác přestavět v rokokovém stylu za pomoci architekta Petera Huberta Desvignese.
Vnitřní výzdobu provedli řemeslníci Carl Leistler a Michael Thonet, jenž vyhotovil například parketové podlahy vykládané různými typy dřeva. V posledních dnech druhé světové války utrpěl palác značné škody v důsledku bombových náletů – horní část schodiště druhého patra byla zcela zničena a došlo také k poškození přilehlých místností. V následujících letech byly zahájeny nejnutnější opravy, ale důkladnější přestavba byla z nedostatku financí provedena až v letech 1974–1976, v letech 2008–2013 pak proběhla celková rekonstrukce budovy.
Fota: Martin Tiso
