Půvabný klasicistní jednopatrový Rybniční zámeček je dominantou severního břehu Prostředního rybníka. Zámeček dal postavit v letech 1814–1816 kníže Jan I. Josef z Lichtenštejna podle návrhu architekta Josefa Kornhäusela. Vznikla tak nevelká podsklepená vilová stavba s výhledem na Apollonův chrám, rybníky i protilehlý chrám Tří Grácií a Nový dvůr. Již roku 1822 mělo dojít k rozsáhlejším úpravám pod dohledem Josefa Franze Engela, avšak tato rekonstrukce nebyla v plném rozsahu provedena, pravděpodobně kvůli své finanční náročnosti. Levnější úpravy, v podobě arkád s pěti oblouky po obou stranách stavby, byly pak odstraněny někdy před rokem 1840 a zámeček dnes vidíme v jeho původní podobě.
Zámeček je stavbou na pravidelném půdorysu s předsazeným centrálním rizalitem, jež je v prvním patře na arkádě ozdoben vysunutým vyhlídkovým balkónem a zakončen trojúhelníkovým štítem s motivem harfy a květinovým ornamentem. Výrazným prvkem prvního patra jsou velká francouzská okna. V přízemí se nachází dvě bytové jednotky a po kamenném schodišti s kovaným zábradlím lze vystoupat do prvního patra, kde jsou dva rohové salónky (společenský a lovecký) a slavnostní, bohatě zdobený sál se vstupem na balkón.
V přízemí zámečku se původně nacházel byt pro myslivce, později pro zahradníka a šlechta zde příležitostně zastavovala při lovech. Roku 1923 pronajal tehdejší majitel, kníže Jan II. z Lichtenštejna, zámeček Vysoké škole zemědělské v Brně (dnešní Mendelova univerzita) za účelem zkoumání místní fauny a flóry. Tomu slouží zámeček dodnes.
Zajímavostí je, že v letních měsících přebývá v podkrovních prostorách zámečku početná kolonie netopýra brvitého – roku 2009 bylo odhadnut její počet na 900 jedinců.
Kapacita sálu 70 míst. Objekt není bezbariérový
Parkování: u Rybničního zámečku
©LVHF