V pátek 9. října vystoupí na festivalu jeden z nejlepších komorních souborů světa, šestinásobný držitel Ceny Gramophone Pavel Haas Quartet. Zahraje dvě výjimečná díla české komorní literatury: Smetanův autobiografický kvartet „Z mého života“ a Janáčkovy „Listy důvěrné“ inspirované láskou ke Kamile Stösslové.
„Můj domov se tolik zakořenil v mém srdci, že pouze tam najdu své skutečné štěstí. Jemu se hodlám obětovat,“ píše Bedřich Smetana ze švédského Göteborgu. Přes svou lásku k vlasti a inspiraci v české lidové hudbě však jeho hudební odkaz dalece přesahuje hranice čistě národní, české hudby, ovlivněn Wagnerem, Berliozem či Lisztem. „Když se na Smetanu podíváme z kompozičního hlediska, uvidíme fantastickou, úžasnou kompoziční práci, intelektuálně promyšlenou a přitom znějící velmi přirozeně. Z tohoto pohledu jednoznačně patří mezi světové skladatele,“ říká violoncellista Pavel Haas Quartet, Peter Jarůšek. Smyčcový kvartet č. 1 e moll „Z mého života“ vznikl v roce 1876, kdy už byl skladatel zcela hluchý. Vyobrazil v něm celý svůj život: své mládí, lásku k první ženě Kateřině Kolářové i boj s nepřízní osudu. Sám píše o první větě kvartetu: „Nevýslovné toužení po něčem, co jsem nemohl vyslovit, a též výstraha quasi mého hudebního neštěstí; ten dlouho znějící tón ve finále povstal z tohoto počátku; jest to ono osudné pískání nejvyšších tónů v uchu mém, které v roce 1874 mně oznamovalo mou hluchotu.“ „Jakkoliv je kvartet Z mého života zprofanovaný, tak jde o úžasný kus hudby. Silný, upřímný, nevím, nechci se pouštět do nějakých klišé, ale je to jedna z našich nejoblíbenějších skladeb a rádi ji hrajeme. Najdete v ní boj s osudem, českou melodiku, takové přenádherné pohlazení, souboj s neodvratným, se životem, jak je nám daný, a na konci potom to smíření, ta strašně silná, přitom intimní naděje. Krásné, krásné dílo, pomalá věta jedna z nejkrásnějších vůbec,“ dodává emotivně Peter Jarůšek.
Dne 29. ledna 1928 píše Leoš Janáček z Hukvald Kamile Stösslové: „Začal jsem pracovat kvartet; dám mu jméno Milostné listy. Už mohu o nich i hudebně psát.“ O tři dny později na svou korespondenci navazuje: „Teď začal jsem psát něco pěkného. To bude náš život v tom. Myslím, že to bude rozkošně znět. Vždyť těch našich milých příhod bylo už dost! To budou ohníčky v mé duši a rozpálí ji do nejkrásnějších melodií. Považ jen! Prvé číslo jsem již udělal na Hukvaldech. Ten dojem, jak jsem Tě poprvé uviděl! Teď pracuji na druhém čísle; myslím, že se to rozbleskne na tom luhačovském horkém [text nečitelný – přeškrtaný Kamilou Stösslovou]. Celek bude obzvláště držet zvláštní nástroj. Jmenuje se viola d’amour – viola lásky. Ach, těším se na to! V té práci budu já vždy jen s Tebou! Nikdo třetí vedle nás.“ Mezi 8. a 18. únorem putuje ke Kamile další dopis: „Dnes se mi zdařilo to číslo, ‚když se země chvěla‘. To bude to nejlepší. Inu, bylo to úžasně krásné! A bylo to pravdivé. Na to mohou nasedat jen ty nejpěknější melodie. Ještě ať se mi zdaří to poslední číslo. To bude jako strach o Tebe.“ O den později byl Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“ dokončen.
Nahrávky Pavel Haas Quartet obou uváděných děl byly ověnčeny prestižní britskou Cenou Gramophone.
Pátek 9. října od 19:00 | Rytířský sál zámku Lednice
POSLEDNÍ VSTUPENKY V PRODEJI!